„Ty ses zase s někým pelešila, co?
Podívej se, jak seš volezlá.”

Když máte nového chlapa a vám zase vyleze EKZÉM, je tohle to poslední, co chcete od své mámy slyšet.

Jo, opakovalo se to. Ekzém jí trápil dlouho. Ale vždy, když si našla nového přítele, tak se velmi zhoršil. Byla jak mezi dvěma mlýnskými kameny. Přála si krásný vztah s mužem, a zároveň toužila po mámině pochopení.

V terapii se jdeme zeptat těla, proč tvořilo ekzém. Kůže je naše hranice. Místo, kde se nás ostatní DOTÝKAJÍ.

Co je tak bolavé na kontaktu s druhými? Kde nejsou tvoje hranice pevné?

Stopy vedou k mamince. Vychovávala dcerku sama. Ve vzteku na muže. To se přenáší na děti, i kdyby o mužích neřekla ani jedno špatné slovo. Dítě velmi silně cítí, jaké obranné mechanismy a přesvědčení o životě mají lidé, kteří o něj pečují.

Maminka to myslela dobře.

Chtěla svou dceru chránit před zraněním. Ti muži jsou takoví.

Jenže v Lence se tohle nastavení pere s jejími současnými pocity. S novým mužem je jí nádherně. Chce si užívat jeho pozornost a doteky. Chce tvořit krásný vztah. Má ale pocit, že zradí mámu. Je to tak hluboko zažrané.

Dál sledujeme její tělo.

Když mluví krásně o muži, cítí nějaký tlak mezi lopatkami. Sledujeme to místo a cítíme, jak jí rostou křídla.
Ale ona se lekla. Bojí se jich.

Co se stane, když ti narostou křídla?
Poletím.

Zkoumáme, odkud pramení strach mít křídla a používat je.

Oni mi je vzali. I jiným ženám. Zamkli je, bylo to moc nebezpečné.

Díváme se dál.

Vidí hromadu lidí. Vypadá to jako poprava. Její.
Vidí svého muže stát opodál s dětmi. Cítí obrovskou bolest. Zlobí se na něj, že ji nejde chránit. Pláče.

Pořád u ní cítím vztek na muže, tak ji nechávám nahlédnout do jeho pocitů.
Cítí jeho rozervanost, jak moc by chtěl jít své ženě pomoct, ale uvědomuje si, že by mohli zabít i jeho. A jejich děti by byly sirotci a to by nedopadlo dobře. Rozhodl se zůstat s nimi.

Lenčina energie se obrovsky proměnila.

Pochopila.

Uvolňujeme emoce, které přichází, aby energie mohla volně proudit.

Terapie ještě chvíli probíhá, někdy pracujeme víc s emocemi. Jindy potřebuje hlava pár logických argumentů, aby povolila kontrolu.

Lenka se na konci online terapie cítí lehce a uvolněně. Po pár dnech mi píše nadšenou zprávu, že má pocit, že má nové tělo. Kůže je o 50 % lepší. V noci se už tolik nedrápe.

Možná by vás zajímalo, kolik terapií je na vyléčení potřeba.

Ze zkušeností jedna na ekzém nestačí. Ty příčiny jsou tak hluboko zažrané, že ovlivňují i další oblasti života. Většinou doporučuji odstup 2-3 měsíce, aby tělo mělo čas integrovat to, co jsme v terapii čistily. Ale je to na dohodě.

Úleva po terapii nastává VŽDY a velikou výhodou je, že se klientkám harmonizují i související oblasti jejich života (např. vztahy, sebevědomí).

Kortikoidy nejsou léčba. Tělo se snaží poukázat na něco, co hnije ve vašem podvědomí a potřebuje to ven.

Ráda vás tím provedu.

Cítím stopu jak policejní pes. Postupuji individuálně a vždy vnímáte, co a proč dělám. Klientky často říkají: „Jo tak už chápu, proč se dělo tohle. Teď to konečně dává smysl.“

Uleví se vám fyzicky i psychicky.

Nějaké otázky? Ptejte se.
Terapie se jmenuje Hluboký ponor.